Z historie vzniku Radslavic

Radslavické území je starou kulturní půdou. Do osídlování se podle zachovalých stop začlenily již od pradávna. Stopy po pravěkém člověku se nacházejí ve velkém množství v pásmu od Ondrátic přes Radslavice až do Lulče.

V době bronzové se již vytvářela sídliště i na místě Radslavic, o čemž svědčí nálezy zvláště z konce tohoto období, 7.století před naším letopočtem. Podle nedávných výzkumů je známo, že na blízkém Hradisku sídlili Slované nejpozději od 8. století našeho letopočtu. Typem slovanských osad nejdříve bývala takzvaná „okrouhlice“, později vznikla „ulicovka“. Typem vsi silniční jsou právě Radslavice táhnoucí se úpatním svahem Drahanské vrchoviny.

Původ názvu 

Název obce pochází z osobního jména Raclav. Podle starého obyčeje volili osadníci jméno po svém zakladateli.

První zmínka

Za nejstarší písemné prameny o Radslavicích můžeme považovat zápisy ze 14. století, kdy náležely k dědickému panství, poprvé připomínaném v roce 1131.

V roce 1450 se v Radslavicích připomíná svobodná rychta s polem. Podle lánského rejstříku, pořízeného v 2.pol.17. století si můžeme vytvořit představu o počtu obyvatel. K lánu se počítalo 36 měřic polí a v Radslavicích byli zapsáni dva a 3/4 láníci, dvacetpět polo láníků, 5 čtvrt láníků a 11 zahradníků bez pozemků.

Osada Radslavičky 

V roce 1764 byla vedle Radslavic na vyklučené lesní půdě založena osada Radslavičky. Původně nesly název Racslavice dvě obce, a sice Velké Raclavice a Malé Raclavice. Od roku 1925 zní úřední název Velkých Raclavic – Radslavice a Malých Raclavic – Radslavičky. V únoru roku 1950 byly Radslavice sloučeny s Radslavičkami. V té době měly 156 domů a 536 obyvatel.

V Radslavicích nebyla vůbec do roku 1860 škola. Děti docházely do Dědic a později byly Radslavice převedeny do Pustiměře. Docházka do školy byla pro menší žáky velmi obtížná. Se svolením školního úřadu obstarával vyučování ve svém vlastním domě v Radslavicích č. 52 vojenský vysloužilec Bartoloměj Smékal.

V roce 1868 byla postavena jednotřídní škola, která měla až 170 žáků. V roce 1898 byla postavena nová škola o dvou třídách. Poněvadž počet žáků stále narůstal byla ve školním roce 1912-1913 otevřena třetí třída v budově staré školy. V důsledku otevření nové střelnice byla obec v roce 1941 vystěhována a proto zanikla i škola. Vyučování bylo obnoveno od l. září 1945 a to jako dvoutřídní. Počet žáků se však v následujících letech postupně snižoval natolik, že druhá třída byla zrušena, škola zůstala jednotřídní s prvním až třetím ročníkem do roku 1975 a od té doby žáci dojíždí do Pustiměře, kde navštěvují základní devítiletou školu.

15. října 1957 bylo zahájeno vyučování v mateřské škole, které je provozováno doposud v rekonstruované budově obecního úřadu.

Do života obce také zasáhly obě světové války. Do l. světové války nastoupilo z Radslavic 120 občanů z nichž 26 položilo své životy. V Radslavičkách vykonávalo vojenskou službu 24 občanů z nichž se 4 nevrátili. V roce 1932 byl obětem l. světové války na návsi v Radslavicích postaven pomník a v Radslavičkách památník s pamětní deskou.

Obce krutě zasáhla okupace vlasti hitlerovským Německem. Po roce 1939 dochází k obsazení a rozšíření zdejšího vojenského prostoru a sousedních 33 obcí včetně Radslavic a Radslaviček jsou v roce 1941 postupně vystěhovávány. Po vystěhování zde zůstalo pouze 20 rodin. Jejich příslušníci byli zaměstnání buď jako lesní dělníci, zaměstnanci firem při výstavbě střelnice, nebo zemědělští pracovníci. Osvobozovací boje v tomto prostoru trvaly od 25. dubna až do 9. května 1945. Při osvobození obcí padlo 15 příslušníků Sovětské armády a místní občan pan František Bastl. Padlým vojákům byl z vděčnosti zbudován památník, který byl odhalen 9. května 1946.

Život ve vystěhovaných obcích po návratu obyvatelstva začal za velmi těžkých podmínek. Domy během vystěhování chátraly a mnohé byly zbořeny. V obou obcích bylo úplně zničeno 28 domů.

Po osvobození a návratu vystěhovaných občanů se každý snažil odstranit škody na vlastním majetku a také se zapojit do úpravy obce. Je opravena škola, postaven kulturní dům, opraveny vozovky, vybudováno veřejné osvětlení a místní rozhlas. Postupně se zavádí vodovod, buduje se kanalizace, rozšiřuje se autobusové spojení do Vyškova včetně dopravní sítě. Byly upraveny prostory pro provoz mateřské školky, byla postavena nová prodejna potravin a provedena rozsáhlá rekonstrukce pohostinství.